Francie je země, která je pro cyklistiku jako stvořená. Nabízí nepřeberné množství zajímavých míst. Hodně se jezdí do romantické Provence. Spoustu lidí ale mnohem více osloví cyklistické putování po Bretani, která si dokázala uchránit svou původní tvář. Je divoká, přirozená, opředená starodávnými keltskými legendami a svým charakterem připomíná Irsko či Skotsko. Zaměříme se na jižní pobřeží Bretaně, jehož centrem pro nás bude tajemný Carnac s menhiry a dolmeny, kapličky skrytými v kouzelných zákoutích venkova, rybářskými přístavy, hrady, dunami, majáky, žulovými útesy, plážemi s jemným pískem a největším přílivem a odlivem v Evropě.
Cyklistika na poloostrově Quiberon
Jedno z nejhezčích míst pro cyklistiku v Bretani je poloostrov Quiberon. Když se nacházíte v magickém Carnacu, kde jsou tisíce menhirů, je to logická volba. Poloostrov Quiberon je s pevninou spojen jen úzkou písečnou kosou, která je v nejužším místě jen 40 metrů široká. Lidé, kteří zde žijí, poloostrov nazývají malá Florida. Západní a východní pobřeží poloostrova jsou úplně jiné. proto je zde také cyklistika zde je tak krásná a rozmanitá. Východní pobřeží má středomořský ráz. Jsou zde písečné pláže, přístavy s jachtami a hotely s léčebnami. Západní pobřeží, které se nazývá Cote Sauvage (Divoké pobřeží), je obráceno do otevřeného oceánu a je hodno svému jménu. Vysoké vlny se tříští o skaliska. V horních mírnějších částech je to ráj pro surfaře.
Celý článek, který vyšel v časopise CYKLOTURISTIKA si můžete stáhnout ZDE-BRETAŇ.

Dva dny před Silvestrem nám zavolal náš kamarád a dobrodruh Honza Kopka a říkal: „Je moc krásné počasí, naprosto ideální podmínky a tak jedeme na Silvestra na sněžných kolech přejezd Krkonoš. Budeme bivakovat pod hvězdami.“
„Dobře, to bude moc pěkné“, odpověděl jsem mu.
Honza se rozzářil a řekl: „To je super, tak s vámi počítáme“.

Popravdě řečeno, vůbec jsem nepomyslel, že bychom s ním někam mohli jeli. Na sněžňákovi jsem nikdy neseděl a když jsem na běžkách někoho na těchto kolech potkal, byl jsem docela naštvaný, že ničí stopu. Najednou jsem byl postaven do situace, že sám budu na tomto kole přejíždět Krkonoše, na Silvestr spát v mrazu venku a že to budu já, na koho budou lidi nadávat.

31. prosince 2016 odpoledne naše skupinka sedmi cyklistů stála na vrcholu Černé hory. Bylo nádherné inverzní počasí, které na Silvestra člověk jen tak nezažije. Zářilo slunce a teplota mírně pod nulou. Celá krajina pod námi byla zakryta inverzními mraky. vypadalo to jako oceán, ze kterého vystupovaly ostrůvky vyšších kopců a v dálce byla vidět Šumava a snad i Alpy.

Vyrazili jsme na kolech už s čelovkami na hlavách směrem na Výrovku a dále na Luční boudu. Našim cílem byla Moravská bouda a vedle ní chata Špindler, kde máme kamarády, kteří na nás čekali a kde jsme chtěli oslavit Silvestra. Sněhu bylo velmi málo. Na sjezdovkách byl snih umělý, ale stopa jen špatná a zledovatělá. To nám ale moc vyhovovalo. Běžkaři nám nenadávali, protože jsme potkali jen ty nejdrsnější, kteří se do takových podmínek odvážili. Nešlo jim ani tak o sportovní výkon, jako spíš o to, dostat se na nějakou boudu, kde s předstihem začnou oslavy Nového roku.

Velmi podobně to vypadalo i s námi. Jeli jsme od chaty k chatě a na každé jsme se zdravili se známými a s kamarády, které jsme všude potkávali. Byla to až neuvěřitelná a nečekaná setkání. Proto náš postup byl velmi pomalý a hodně jsme se zbrzdili i na Luční chatě, kde probíhal Silvestr uzavřené společnosti a kam nás vůbec nechtěli vpustit. Dovnitř jsme se dostali s tím, že venku už panuje velký mráz a že si dáme jen jedno pivo. Personál byl nepříjemný, ale hlavní vedoucí Klára byla naopak moc milá. Asi pochopila, že můžeme skomírající zábavu trochu rozproudit. Opravdu se tak stalo díky Honzovi, jehož osobní kouzlo zapůsobí skoro na každého. Tentokrát to byla právě vedoucí a navíc i zpěvačka, která se starala o hudební zábavu. Na prázdný parket se vřítila naše rozjařená skupina a začal divoký tanec. Skončilo to houslovým sólem zpěvačky v Honzově náručí. Sama řekla, že se jí nic takového ještě nestalo a od této chvíle už měla, stejně jako vedoucí, oči jen pro Honzu. Když jsme odcházeli, loučila se s námi se slovy: „Nenechávejte mě tady samotnou, co si tu bez vás počnu“.

Naše noční snowbiková jízda pokračovala dále. Půl hodiny před půlnocí jsme konečně dojeli až na Moravskou boudu. Jízda byla nádherná. Byl už velký mráz, ale podklad pevný, nikde jsme se nebořili ani neklouzali. Na cestu nám svítilo asi milion hvězd na nebi nad námi a k tomu úzký srpeček Měsíce. Oslava Nového roku byla v teploučku vytopené chaty. Nechyběl ani novoroční taneček duc duc, zde probíhající diskotéky. Pak už byl ale čas jít se trochu prospat, protože nás čekala ještě celodenní jízda po zbylé části krkonošského hřebene a přes Jizerské hory až do Jablonce nad Nisou.

Dotlačili jsme naložená kola do lesa kousek za Moravskou boudou a zalehli do sněhu pod hvězdnou oblohou. Noc byla poměrně příjemná, protože teplota neklesla pod mínus šest stupňů. Ráno nás probudilo sluníčko, které se plnou silou opřelo do našich spacáků. Byl před námi nádherný první leden. Po snídani na chatě jsme postupně jeli nahoru a dolu až na Sněžné jámy. Po červené značce jsme pořád po polsko-české cestě dojeli až do polských Jakušic. Zde jsme napojili na Jizerskou magistrálu a přes Jizerku jeli na Josefo-dolskou přehradu a přes Hrabětice dolu do Jablonce, kde sídlí SUNBIKE.

Dojeli jsme večer kolem deváté hodiny. Zase za tmy a s čelovkami a zase za docela velkého mrazu. Náš první den roku 2017 byl dlouhý a náročný. Říká se, že jak na Nový rok, tak po celý rok. To znamená, že i v tomto roce si ještě dost zajezdíme na kole a také budeme mít určitě moc krásné počasí a dobré podmínky. Na tento Sivestr a Nový rok nikdy nezapomeneme. Byl to pro nás velmi nový a intenzivní zážitek, jeden z nejkrásnějších Silvestrů a jeden z nejkrásnějších prvních dnů roku nového. Moc ti děkujeme Honzo. Fotky z akce jsou v naší FOTOGALERII-ZDE. 

Křišťálová voda z ledovců a zasněžených hor, produkty v podobě darů lesa a horských luk. V tom tkví tajemství zdravé italské horské kuchyně s intenzivními chutěmi.
Při lyžařských zájezdech se SUNBIKEM do oblastí Jižního Tyrolska kolem Kronplatzu nebo do Val di Fiemme to můžete prožít doslova na vlastní jazyk.
Pro představu vám dnes předkládáme jeden recept šéfkuchaře Martina na špenátové knedlíky, posypané parmezánem, které pro nás vaří. Jednou ochutnáte jeho úžasnou kuchyni a jste ztraceni 🙂

Recept na jihotyrolské špenátové knedlíky

Určeno asi na 4 až 5 porcí:
Potřebujeme:
– 150 g suchého bílého chleba nakrájet na proužky
– 150 g vařeného špenátu (může být i mražený)
– 25 g másla
– 25 gramů nakrájené cibule
– 1 stroužek česneku
– 2 vejce
– mléko
– 25 g mouky
– 4-5 sýrové kostky (mozzarella, eidam)
– sůl, pepř a muškátový oříšek
– máslo a strouhaný parmezán
Příprava:
– osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli a česnek na másle
– přidáme špenát
– smícháme vejce s teplým mlékem
– přidáme všechny ostatní přísady včetně mouky a bílého chleba
– těsto poválíme v mouce a necháme odpočinout asi 20 minut
– vtiskněte kus sýra do středu knedlíku, ruce si máčejte do vody, aby se těsto nelepilo, knedlíky vaříme v osolené vodě 15 minut v    závislosti na velikosti knedlíků tak, aby se sýr uprostřed rozehřál
– posypeme parmezánem a zalijeme horkým máslem

Hodně štěstí a dobrou chuť přeje šéfkuchař Martin z Jižního Tyrolska.

Toto staré přísloví je pravdivé. Sám jsem se o tom nedávno přesvědčil. Celý život sportuji. Nejdříve jsem léta lezl a posledních zhruba 25 let jezdím na kole. Když někdo před nebo po výkonu prováděl různá uvolňovací nebo protahovací cvičení, jen jsem se pousmíval. To pro mě není, tvrdil jsem. Pak se ucho utrhlo.

Po asi necelých dvou měsících a různých útrap jsem se dostal k rehabilitační specialistce, která si prostudovala diagnózu. S touto páteří by byl normální člověk už na vozejku, prohlásila. Protože ale celý život sportujete, tak svaly drží páteř pohromadě. My to ale zvládneme. Bez každodenního cvičení to už ale nepůjde.

Tím se dostáváme k tomu, že si konečně myslím, že to protahovací cvičení, kterým jsem léta opovrhoval, bude opravdu nutné. Úplně nejlepší by asi byla jóga, ale ta je na mě opravdu pomalá. Pro začátek si myslím, že by stačilo něco jednoduššího a postupně se každý sportovec propracuje k tomu, co mu opravdu pomůže a co bude pro něho nejlepší.

Máme kamaráda Zdenka Kříže, našeho nejlepšího sky ultra maratonce. Na besedě, která byla po ukončení Ještědského půlmaratonu, který Sunbike spolupořádal, jsme se dozvěděli, jak to dělá on.
Zde je jeho recept. Několik hodin týdně věnuje technice běhu a hlavně, několik hodin týdně věnuje balančním cvičením a posilováním vnitřních svalů trupu.

Pokud jste dočetli až sem a zatím ještě žádná cvičení neděláte, doporučuji pro začát dělat každé ráno alespoň „Pozdrav slunci“. Věřte, že to bude mít obrovský význam.
Zde je pro inspiraci série cviků „Pozdravu slunci“, kterou můžete najít nejlépe na YOUTUBE-ZDE anebo na stránkách Misha joga, nejen pro krásné ženy, ale i pro opotřebované sportovce ZDE-MISHA-JOGA.

Možná se vám zdá, že to je trochu málo. Nemusíme ale chodit daleko. Radek Kaftan, český kondiční trenér týmu NetApp na Tour de France, používá v pdstatě to samé. Trochu si poupravil „Pozdrav slunci“ a je z toho cvičení, které pomohlo i Leopoldu Königovi.

Když jezdíme na kole nebo běháme, potkáváme spoustu lidí, kteří mají i při výkonu natažené kompresní podkolenky. Dlouho jsme si mysleli, že je to jen z frajeřiny. Časem nás to ale nutilo se zamyslet a zjistit, jak se věci vlastně mají.

Je potřeba rozlišit tři způsoby využití kompresních podkolenek:

1) výkon 2) regenerace 3) cestování

Probereme každý zvlášť:

1) VÝKON
Podle studie Sports Medicine má nošení kompresního oblečení jen nepatrný vliv na hospodárnost běhu či jízdy. Nepomáhá výrazně při odbourávání laktátu (jež může urychlit regeneraci). Neexistuje dokázaný pozitivní účinek, ale riziko ublížení si tím je minimální. Pokud to pomůže psychicky, může sportovec kompresní podkolenky využívat. Pozor ale na správnou velikost. Pokud budete příliš stažení, zabrání komprese průtoku krve a zaškrtí určité části oběhu. Mírně negativní je také zahřátí a omezení pocení. Ve vedru to má negativní dopad na termoregulaci organizmu a snížení výkonu.

2) REGENERACE
Studie časopisu Sports Medicine prokázala, že nošení kompresního oblečení po výkonu lehce zmírnilo poškození svalů. Nejvýrazněji se zmírnila únava nohou svalů. Fyziologický efekt není velký, ale to jak si připadáte je velmi důležité a prospěšné. Je vám prostě mnohem lépe.

3) CESTOVÁNÍ
V tomto případě je nošení kompresních podkolenek nejdůležitější. Při cestování může nedostatek pohybu a rozdíly v tlaku způsobit hromadění tekutiny v dolních končetinách. To vede k únavě, pocitu těžkých nohou a k možnosti výskytu akutních stavů, jako je hluboká žilní trombóza – krevních sraženin. Ty mohou přivodit extrémně nepříjemné stavy a v některých i smrt. 

Komprese, různé stupně tlaku na různé části těla a cvičení může rozproudit krev a omezit riziko trombózy.

Pro dlouhé cestování v autobuse nebo v letadle jsme pro vás připravili několik jednoduchých cviků, které vám společně s kompresními podkolenkami velmi pomohou. Podívejte se na CVIKY-ZDE. Také pro vás připravili rady, jak cestování v pohodě zvládnout. Stáhněte si je a přečtěte ZDE-RADY NA CESTOVÁNÍ.

ZÁVĚR: Existují určité prokázané výhody a důvody k nošení kompresního oblečení. Zvláště vhodné to je při cestování a regeneraci. Důležité je vyzkoušet sám na sobě, co je nejlepší a co mi vyhovuje.

I v letošním roce vyjíždí tisíce lidí na dovolenou do Chorvatska. Stále více se ale stává, že nechtějí jen pasivně odpočívat, ale chtějí například jezdit na kole. Pro tento účel pro vás máme dvě informace, kterých byste mohli využít.

1) Budete na ISTRII. Z Terstu do Poreče kdysi jezdila úzkokolejka Parenzana, která byla zrušená a místo ní je nyní cyklostezka. Vlaky se zde proháněly v letech 1902 až 1935. Dnes se ta tady prohánějí cyklisté. Koná se zde také cyklistický etapový závod Istria MTB Tour a prestižní Parenzana Cannondale.
Budete-li si zde chtít zajezdit a poznat kudy vedla stará železnice, podívejte se napříklada na www.istria-bike.com. Zde najdete také mnoho důležitých informací k dalším trasám na Istrii.

2) Pokud budete poblíž města RIEKA, můžete si 28.srpna zajet MTB závod Fužine 2 See. Na startu v Gorském  Kotaru může být chladno, ale jakmile sjedete k moři, může být klidně 30 stupňů. Na 82 km projedete dvěma světy. Jedním je chladný svět hor a druhý je středomořský a horký u městečka Crikvenica Riviera. Jestli je to ale pro vás moc, můžete si zajet jen 50 nebo 11 km. Informace naleznete na stránkách www.adriabike.hr.

3) Třetí možnost je už známá cyklistická loď a ježdění po ostrovech mezi Splitem a Dubrovnikem. Poslední letošní možnost je v termínu od 23.září do 2.října a zajíždí se až do srdce Dubrovniku. Při této cestě také navštívíte ostrovy jako je Mljet, Šipaň, Korčula, Hvar i Brač. Na tuto cestu se můžete vydat s autobusovou dopravou tam i zpět nebo se přidat přímo v přístavu Krilo, odkud loď odjíždí.

Ať si vyberete jakoukoli dovolenou v Chorvatsku, budete určitě nadšeni, když nezapomenete doma vašeho dvoukolého miláčka.

Vydavatelství Vpress začalo vloni vydávat také časopis o elektrokolech. Do letošního druhého čísla časopisu Elektrokola byly zařazeny zájemcům o cyklozájezd s využitím vlastního e-kola odpovědi na „vstupní“ dotazy, které jim pomohou využít služeb cestovní kanceláře poskytující služby této stále početnější skupině klientů.

Cestovní kancelář SUNBIKE na jednotlivé otázky odpověděla takto: 

1. Může se vašich standardních cyklozájezdů zúčastnit jezdec na e-kole?

Jezdeci na e-kolech se mohou našich zájezdů zúčastnit a také se již zúčastňují. Na jednom zájezdu do Julských Alp jsme dokonce již měli 6 e-kol. Vše proběhlo k maximální spokojenosti všech účastníků.

2. Máte v nabídce, nebo uvažujete o speciálních zájezdech pouze pro účastníky s e-koly?

Speciální zájezd pouze pro e-kola zatím v nabídce nemáme. Myslíme si, že by bylo škoda vyčlenit jen e-kola od ostatních cyklistů. V současné době totiž dochází k ideální symbióze například manželských párů tak, že manžel má normální kolo a manželka e-kolo. Tím oba ujedou stejné vzdálenosti a vyjedou na stejné kopce. Všichni jsou spokojeni.

3. Pokud ano, jaké vzdálenosti mají denní etapy zejména s ohledem na možnost dojezdu e-kol?

Pokud budeme dělat speciální zájezd pro e-kola, ponecháme vše tak, jak to probíhá při současných zájezdech. Ideální jsou pro naše klienty vzdálenosti mezi 50 až 70 km.

4. Přináší případné spojení účastníků na klasických a e-kolech nějaké organizační potíže?

Pro naší SUNBIKE CK spojení klasických kol a e-kol nepřináší žádné organizační potíže. Naopak dochází k propojení výkonnostně nesourodých cyklistů. Skupina účastníků je kompaktnější a drží více pohromadě, protože nikdo „neodpadá“.

5. Požadujete příplatek pro účastníky s e-koly, například za zvýšenou hmotnost?

Příplatek za e-kola nepožadujeme. Jsme rádi, že můžeme ukázat krásná místa, kam SUNBIKE CK jezdí i lidem, kteří by se tam jinak nemohli podívat.

6. Jste připraveni na zvýšenou náročnost servisních úkonů při případné opravě e-kol?

Na zvýšenou náročnost servisních úkonů jsme připraveni. 

Časopis Elektrokola č.2/2016 si můžete objednat ZDE-ELEKTROKOLA.

Před časem jsme psali o cyklistickém vybavení pro bikepacking. Jsou to specielní zavazadla na kolo, která umožňují lepší jízdu a nepotřebujete nosič. Při zájezdech naší cestovní kanceláře SUNBIKE potkáváme stále víc a víc cyklistů, kteří „plně naložení“ putují po evropských cyklostezkách.
Jejich cílem je většinou moře někde poblíž Benátek, Grada nebo Terstu. Nebo i Chorvatské pobřeží. Je to takový krásně definovatelný cíl. Velmi často jedou i s dětmi, které mají také své vlastní zavazadla. Prostě tvrdá ale krásná výchova. Na takové cestování se nezapomíná.

Mezi našimi kamarády jsou také velcí cestovatelé, kteří takto jezdí. Cíl cesty nemusí být vždy moře. I to si „náš“ Romek vyzkoušel, když loni k moři i s dětmi na kole jeli. Romek je ale trochu posedlý dílem a odkazem Karla Hynka Máchy. Tento básník byl navíc velkým cestovatelem. Romek putuje na kole po jeho stopách. Jeho jediným průvodcem jsou cestopisy od K.H.Máchy, vydané u skoro před 180 roky. Takto sledoval jeho pěší pouť do italských Benátek k moři.

Letos se ale rozhodl pro sledování Hynkovy Krkonošský pouti, kterou K.H.Mácha prošel v roce 1833. Romek jel v jeho stopách ve stylu bikepackingu. Během trasy projel velkou část Čech a nafotil nádherné fotky. Podívejte se na ně a přečtěte si povídání o této cestě. Vše najdete ZDE-BIKEPACKING. Článek a fotky o cestě do Benátek s dětmi na kole je ZDE-S HYNKEM DO BENÁTEK.

Před časem jsme se rozhodli, že se pojedeme trochu projet na kole. Ještě jsme v Německu nejeli cyklostezku Odra-Nisa. Tak jsme skočili na naše biky a vyjeli z Liberce přes Žitavu. Našim cílem bylo moře v Ueckermünde. Dopadlo to tak jako vždy. Cesta rychle utíkala a když se po 540 kilometrech objevilo moře,  začalo poprchávat a ochladilo se. Do slané vody se nám vůbec nechtělo. Byla neděle večer. Němělo cenu zde zůstávat a rozhodli jsme se jet domu.

Šli jsme na nádraží, kde nebylo nic, kromě nástupního perónu. V 17 hodin přijel vlak. Nastoupili jsme i s koly společně s několika dalšími cyklisty. Byli jsme si jistí, že pojedeme celou noc a přespíme někde na nádraží. Neměli jsme o cestě vlakem žádné informace. Našim cílem byla zase Žitava, kousek od Liberce. Netušili jsme kde máme přestupovat.

Přišel pan průvodčí. Oznámili jsme mu náš cíl a vysvětlili situaci. Řekl, že jízdenku nám vystaví on. Máte víkendovou slevu a cestou třikrát přestoupíte. Jízdenka je pro celé Německo za 27 euro za osobu i s kolem. Byli jsme překvapeni, protože tak nízkou cenu jsme opravdu nečekali.

Pak to šlo ráz na ráz. Přijeli jsme na nádraží do Pasewalku. Přestoupili jsme a během pěti minut jsme jeli dalším vlakem do Berlína. Zde na hlavním nádraží zase přestup a zase jsme byli do pěti minut ve vlaku na Cottbus. Výstup a nástup a další vlak nás vezl do cílové Žitavy.

V každém vlaku byla spousta cyklistů a někdy to vypadalo, že se už další nevejdou. Na každé straně vagónu byly informační tabule a člověk má pořád dokonalý přehled o tom, kde je a za jak dlouho bude vystupovat.

V posledním vlaku za námi přišla usměvavá průvodčí s dotazem, jestli si chceme objednat nějaké občerstvení. Odmítli jsme, protože jsme netušili, kolik by to stálo. V běžné německé restauraci je káva totiž přibližně za 2 eura a pivo za 4 eura. Pani průvodčí odcházela, ale stejně nám podala malou kartičku s cenami občerstvení ve vlaku. Podívali jsme se na ceny a byli v šoku! Káva za 0,90 eura, pivo za 1,50 eura a třeba cola za 1 euro. Tomu nešlo odolat, to jsme museli vyzkoušet. Objednali jsme si chlazenou colu a horkou kávu a naprosto spokojeni jsme ve 22.50 hodin vystoupili v příhraniční Žitavě.

Za šest hodin jsme přejeli regionálními vlaky za výhodnou cenu celé Německo. Cyklistům země zaslíbená!

Měli jsme za sebou celodenní cyklistickou etapu na Elbě. Večer jsme se šli projít do krásného městečka Marina di Campo. Zde jsme ho objevili. Cyklistického reprezentanta itálie v důchodu. Vlastní silou nohou, šlapáním do pedálů, roztáčel kolotoč pro děti. Tedy.. asi to nebyl žádný reprezentant itálie, ale tak mě to tak napadlo, že by to mohl být hezký cyklistický důchod. Super nápad, jak u šlapání do pedálů zůstat a být stále v kondici. Nebo jen, když už to nebude jezdit podle představ a bude potřeba se uživit. Vlastní silou a ekologicky. Co víc by si človek mohl přát, než rozdávat radost dětem a naučit je mít kladný vztah k cyklistice. Navíc dostávat za to peníze od rodičů a ještě si při tom zajezdit na kole. 

Cyklistický ekologický kolotoč má sedačky udělané z kůže a pneumatik od běžných kol. Upevnění dětí je pomocí automobilových bezpečnostních pásů. Šlapání do pedálů se přenásí jednoduchým převodem pomocí malého kolečka na těleso kolotoče. Když šlapání nestačí, pomůže ruka, která kolotoč ještě více roztočí nebo naopak přibrzdí. Samozřejmě k tomu ještě „italský reprezentant pohaněč“ musí být vtipný, pískat si do rytmu, dávat dětem lízátka a smát se s nimi.

Naše video, které jsme pro vás natočili, to všechno demonstruje. Podívejte se na něj a poučte se. Třeba se již brzy objeví podobný ekologický cyklistický kolotoč i u nás na nějaké pouti. Dětem se to moc líbilo a proto Ital musel šlapat celý den od rána do večera.

Fotky a videa z cyklistického zájezdu na Elbu jsou ZDE-FOTKY ELBA.