Jmenuji se Pepa Jelínek a chci vám vyprávět o mojí nejlepší dovolené na kole. Kamarádi mě vloni přemluvili, abych s nimi jel na kolo na loď do Chorvatska. Nejdříve se mi nechtělo, ale pak jsem jel.
„Na té lodi to nějak vydržím“, myslel jsem si. Alespoň si trochu zajezdím na kole. Být jen s manželkou celý týden na pláži, to bych nedal.
Týden utekl jako voda a dnes si myslím, že to byla jedna z nejhezčích cyklistických dovolených, co jsem zažil. Proč? Skoro všechny moje představy nebyly správné a skoro všechno bylo jinak, než jsem očekával. Zde je několik příkladů:
Organizavaně, ale neorganizovaně
Myslel jsem si, že budeme muset jezdit předem určené trasy. Na každý ostrov jsme ale dostali od průvodce Standy mapky, kde byla doporučená trasa. Ráno po snídani jsme sundali kola z paluby a vyrazili na druhou stranu ostrova, kde bude čekat naše loď. Do večeře byla spousta času a tak jsme si s kamarády projeli pěkně jen ve čtyřech doporučenou bajkovku. „Někdy byl terén dost hustej“ to vám povídám. Neumím si představit, že bych jel bez přilby. Pokaždé nám zbylo dost času na koupání i nějaké pivko v „konobě“.
Romantika neluxusního ubytování v kajutách
Kajuty nebyly žádný luxus. Spali jsme na palandách, jako nějací piráti, ale nakonec to bylo v pohodě. Hned po večeři jsme zůstali na zádi lodě, popíjeli vínko a kochali se nádherným večerem. Kdy něco takového zase zažijete? Loď se trochu pohupovala a Petr hrál na kytaru všechny cajdáky, co znal. Jak zpívá Ivan Mládek: „Na lodi je skvělá nálada“.
Větry a počasí mění všechny plány
Plán byl plán, ale trasa se nakonec musela trochu změnit. Začala foukat „bura“. Je to silný a studený severní vítr. Kapitán Duje odmítl přistát v otevřeném přístavu a museli jsme jet jinam. Prostě ví, co si může dovolit. Bylo přitom nádherně modré nebe. Ale bezpečnost je důležitější. Nebylo by moc příjemné ztroskotat s lodí.
Na jídlo na lodi budeme dlouho vzpomínat
Co si zaslouží pochvalu, je jídlo na lodi. To jsem nečekal. V malinkaté kuchyni vařila kapitánova sestra. Dostali jsme plné tácy masa, příloh a dušené zeleniny. Čerstvý salát a moučník samozřejmě také. Všechno bylo výborné. Jak to tam jen mohla kuchařka uvařit? Děvčata od vedlejšího stolu nám vždy ještě přidala, co sami nesnědly. „Řeknu vám, na lodi se nedá zhubnout“, to si pište. Stevard Ante nám po večeři natočil pivečko a fakt nám nic nechybělo. Na kolo jsme ještě dostali každý den sendvič. Byla to velká houska se sýrem a salámem, trochu salátu a másla. Když byl ale na kole hlad, tak to bodla.
Loď je jen pro pohodové a přátelské lidi
Když jsme jeli autobusem do Chorvatska, říkal jsem si, co to je za lidi, kteří tam s námi budou. Musím ale smeknout. I ti starší manželé byli skvělí. Projeli všechny trasy a večer vydrželi sedět a zpívat na zádi ze všech nejdéle. Dokonce si s nimi teď i píšu a poslali mi moc hezké fotky. Já jsem toho telefonem moc nenafotil.
Letos musíme jet znovu
Někteří lidé byli na lodi už potřetí a tak si říkám, jestli tam s klukama nepojedeme znovu na nějaký jiný okruh. Standa s Mirkou říkali, že dělají Severní, ten jsme jeli. Pak ještě Střední a Jižní až do Dubrovniku, to by určitě také stálo za to. Tam jsem ještě nebyl. Je to docela exotika žít ten týden na lodi. Člověk nemusí na nic myslet, dostane dobře najíst a jen si jezdí na kole a užívá si moře a slunce.