Jdu po ulici a potkám známého. „Ahoj, tak jak se máte? Pořád někde jezdíte, co?“

Odpovídám mu: „Ano, máme se moc dobře, ale nyní jsme doma. Pojedeme zase za čtrnáct dní.“
Známý říká: „Já bych také někam vyrazil, ale teď nemohu. Bolí mě záda a musím přestavovat barák. Letos to už fakt nedám.“
Odpovídám mu: „No tak dobře, jak myslíš.“
Jdu dál a přemýšlím nad mým známým. Záda ho bolí, protože má ochablé břišní svaly a maká jen na svém baráku. Stačilo by, kdyby si každé ráno zacvičil a bylo by mu za měsíc zase dobře.
Letos vloží peníze do rekonstrukce domu a nic si neužije. Rok mu uteče jako voda a nic krásného nezažije a nebude mít žádné hezké vzpomínky. V horším případě se mu záda roznemohou tak, že půjde na operaci s plotýnkami a bude vyřízený úplně.

Přitom by stačilo, kdyby s námi vyrazil třeba i na kratší cyklistický zájezd a všechno by se změnilo. Spadl by z něho stres, potkal by nové kamarády. Nastartoval by si zase chuť do života a měl celý zbytek roku na co vzpomínat. Někdy našim klientům jeden zájezd, na který jedou, změní i celý život. To v případě, že potkají někoho, s kým si moc rozumí. Nemusí to být zrovna životní partner nebo partnerka. Stačí, když to budou noví kamarádi, se kterými bude pravidelně vyrážet na nové cesty a jeho život se už bude ubírat jiným směrem. Stává se nám to hodně. Máme jak uzavřená manželství a nové malé cyklisty, tak i nové party, které spolu opakovaně jezdí.

Člověk si někdy myslí, že tedy udělá jen něco pro svoje zdraví a nakonec udělá nejvíc pro svůj celý život. Stačí jedna malá cesta, která vás už navždy může změnit.