Dnes ráno jsem viděl, jak starší paní v autě srazila cyklistu. Mezi našimi dvěma městy byla vybudována nová silnice. Je super. Rychle projedete a cesta se velmi zkrátila. A jak je to s cyklisty? Na ty se zase zapomnělo. Ti otrlí jezdí po nové silnici. Ti normální si našli kombinaci staré silnice, cesty u lesa za svodidly a louky. No a právě tady se to stalo.

Paní, která vyjížděla od baráku na louce, vůbec nepředpokládala, že by zde nějaký cyklista mohl jet, i když jich tady denně projede kolem padesáti. Vyjela prudce z cesty a cyklista, který zde právě projížděl, se jí zalekl, zabrzdil, vzal to po hlavě přes přední kapotu a rozplácnul se na asfaltce.

Paní vyskočila z auta a nevěřícně třeštila oči a rukama si v hrůze držela hlavu. Nakonec to nebylo tak strašné a cyklista odjel do práce na kole a paní asi někam na nákupy. Takže ten lepší konec.

Pro nás je to ale k zamyšlení. Hlavně když jezdíme za cyklistikou do zahraničí, kde jsou tisíce kilometrů cyklostezek, na silnicích ve městech jsou namalované pruhy pro cyklisty a auta dávají lidem na kole absolutní přednost. Zářným příkladem toho je například oblast v severní Francii – Alsasko. Města, jako je Strasbourg, Colmar a další menší jsou z hlediska cyklisty téměř dokonalá. Cyklistický plán u nich vypadá jak síť na ryby. Skoro každá ulice má pruh pro kola. Do měst a z nich vedou značené cyklostezky. A lidi na kolech? Ti jsou všude. Vidíte dámy v šatech i důchodkyně s nákupními košíky. Nejzajímavější jsou starší pánové v dresech a na silničních kolech. To jsou vyznavači Tour de France. Jedou do Vogez, dát si nějaký kopec.

Po takovýchto zkušenostech se člověk vrací k české realitě. Je třeba říci, že se situace v posledních letech hodně zlepšuje. Tlak cyklistické veřejnosti je stálý a nepolevující. Množství lidí na kole je také rok od roku vyšší. Takže závěr? Věřím, že za nějakých dvacet třicet let to bude i u nás jako ve Francii