V roce 2021 nám cyklistická Mallorca zase kvůli covidu nevyšla. Hotely se otvírají až v květnu, a to už je pro nás pozdě. Věříme ale, že rok 2022 už bude zcela normální a my se na Mallorcu zase vrátíme.

Připomínáme si to proto dnes 23.dubna 2021. Je to totiž den španělského jazyka a koná se každoročně. Toto datum označila dnem španělského jazyka Organizace spojených národů už v roce 2010.

Přinášíme vám proto základní španělská slovíčka a fráze, se kterým budeme schopní ve španělsky mluvících zemích trochu komunikovat.

Základní fráze španělštiny:

Sí – Ano

No – Ne

Tal vez – Možná

Por favor – Prosím

Gracias – Děkuji

Hola – Dobrý den/Dobrý večer

Buenas – Ahoj/čau (neformálně)

Buenos días – Dobré ráno

Buenas tardes – Dobrý den

Buenas noches – Dobrý večer

Cómo está? (vykání) – Jak se máte?

Cómo estás? (tykání) – Jak se máš?

Dónde está? – Kde je?

Cuánto cuesta? – Kolik to stojí?

Qué hora es? – Kolik je hodin?

Mucho gusto – Těší mě

Habla inglés? – Mluvíte anglicky?

Perdón – Promiňte

Por favor, hable más despacio – Prosím, mluvte pomaleji

A la derecha – Doprava

A la izquierda – Doleva

Derecho – Rovně

Una mesa – Stůl

Una mesa para dos – Stůl pro dvě osoby

Sopa – Polévka

Una bebida – pití

Aqua – Voda

Cerveza – Pivo

La cuenta – Účet

Puedo pagar con tarjeta? – Mohu zaplatit kartou?

Slangová slova a fráze, kterými uděláte dojem na španělsky hovořící

Piola – Je to způsob, jakým Argentinci říkají, že někdo nebo něco je „v pohodě“. „Chido“ v chilské španělštině, „calidá“ v Guatemale a „candela“ ve Venezuele.

Fome – To v chilské španělštině znamená „nuda“, je to často používané slovo v celé zemi.

Vaina – V doslovném překladu to bude „věc“ nebo „věci“ a v Chile to může znamenat téměř všechno. Může rovněž odkazovat na situaci nebo konání.

Chaval – Španělské slovo pro „chlapec“ nebo „dítě“. V Mexiku „chamaco“. V Bolívii, Uruguayi a Argentině „pibe“. V Guatemale výraz „wirito“ nebo „gúirito“.

Duro – Ve Španělsku to znamená peníze. Například „No tengo un duro“ je „Nemám peníze“. V Argentině by řekli „centavo“. Na Kubě „chavos“.

Fiaca – Toto je slovo, kterým Argentinci říkají, že se cítí lenivě nebo se jim nechce něco dělat. Například: „Me da fiaca ir a trabajar“ – „Nechci jít do práce“.

Tío – Ve Španělsku to znamená „chlap“ nebo „frajer“. Jeho ekvivalent v Mexiku je „cuate“ nebo „güey“, „tipo“ nebo „chabón“ v Argentině, „chavo“ v Guatemale a „pata“ v Peru.

Pijo – Španělské slovo pro „snobský“. Mexický ekvivalent je „fresa“, „cheto“ pro Argentinu a „sifrino“ ve Venezuele.

Mono – Kubánské a španělské slovo pro slovo „roztomilý“ nebo „pěkný“. Buďte však opatrní – tímto výrazem pojmenovávají rovněž „opice“.

Buena onda – V Chile a Argentině to znamená „v pohodě“ a dá se říci, že někdo je v pohodě. Ve Španělsku by místo toho použili „buen rollo“.

Al tiro – Je to krátký výraz, kterým se obvykle říká „okamžitě“. Je často používán v Chile. Například: „Hazli al tiro“. – „Udělej to hned“.

Es la caña – Je to výraz používaný ve Španělsku a pojmenovává někoho nebo něco, co je „v pohodě“. Například „¡Esta fiesta es la caña!“ – „Tato párty je skvělá!“.

¿A qué huele? – Znamená to „Co se děje?“ v Mexiku. Tento výraz má mnoho ekvivalentů v různých zemích, například: „¿Qué más?“ nebo „¿Qué hubo?“ (Chile), „¿Qué onda?“ (Argentina a Guatemala), „¿Qué pasa?“ ( Španělsko).

Ponerse como un tomate – Tento výraz „Stát se rajčetem“ používají Španělé, když se někdo dostane do rozpaků a zčervená.

Ser del año de la pera – Pokud je něco skutečně staré, ve španělštině říkáme, že je to „od roku hrušky“ – Celkem vtipný výraz, že?

Ser la oveja negra – Toto znamená „Být černou ovcí“, a odkazuje na osobu, která je jiná nebo zvláštní. Má to pejorativní význam.

Tener mala leche – Říkáme, že někdo má špatnou náladu a v doslovném překladu to znamená „Mít špatné mléko“. Nedává to smysl, že?

Tener pájaros en la cabeza – Doslovný překlad: „Zasnění lidé mají v hlavě ptáky“.

Estar en la luna – Když je někdo roztržitý, použijeme výraz „Je na Měsíci“.

Estar como una cabra – Ve Španělsku se tímto výrazem říká, že někdo je trochu nebo kompletně šílený. Anglický ekvivalent by byl „to be nuts“.

Comerse el coco – Tento španělský výraz lze doslovně přeložit jako „Sníst kokos“ a znamená „přehnaně hodně přemýšlet“.

Několik málo cyklistických fotek z z poslední mallorky, kdy jsme utíkali před covidem je ZDE-MALLORCA.